Srpen 2008

31.srpna 2oo8

31. srpna 2008 v 20:33 | Denczii |  DEN PO DNI
Nejradši bych napsala že všem dnům je konec. ae nač být tak pesimistická, i když něco pravdy na tom je. Nebo alespoň mě to tak momentálně (z důvodů pomalu dolehající poprázdninové deprese), příde. Plně pracující člověk nemůže ani tušit oč tady kráčí ae MY školoupoviní víme svý, víme to že je konec těm dnům kdy si člověk vsatl v kolik chtěl vzal si prášek, protože to včera večer na tý kalbě u kámoše trošku přehnal, vylezl z postele a rovnou ven za kámošema. Žádný domací úkoly, (i když ruku na srdce - ty už v týhle době snad nikdo nedělá), žádný zbytečný stresy ze zkoušení, z písemek nebo z tý zamindrákovaný matikářky, která si na mě zasedla. Prostě krásný, skvěle zužitkovaný 2 měsíce života. Jinže zítra už to bude jiný, začne těch úmornejch 1o měsícu, který budeme muset trávit v tý divný, vetchý budově - ŠKOLE.

4.8.2oo8

4. srpna 2008 v 11:57 | Denczii |  DEN PO DNI
Tak už ten hororově masový zážitek mám konečně za sebou! Jo, mluvím o 10ti denní brigádě v RABBITU. To je místo kde se spracovávají tuny kuřecího masa. Když sme měli kliku masa sme se nemuseli ani dotknout skládali sme krabice nebo lepily štítky apod. bohužel byli ae i dny kdy sme v mrazáku při 2Co museli dávat kuřecí prsíčka, játra, krky, stehna, křidýlka nebo srdíčka do vaniček. Při takový práci se člověk musí jen zapřít a neřešit na co vlastně - i když v rukavicích - šahá. Vážně - dalo se to! Byli ae i fain dny a fain zážitky. Třeba když sme se s Anyy proháněli po mrazáku na paleťáku nebo když vypadnul proud a my celý vysmátý běhali po těch temnejch hororově vyhlížejících chodbách.Taky sem poznala pár skvělejch lidí ae i lidi co by zasloužili nakopat do prdele (viď Verunko) (!) Když nám dali den volna kůli opravě strojů Ív nás pozvala na oběda. Kolem 11 sem dorazila do Chmeliště kde už byla Janča, Anyna, Peťa a Ív pozdějc dorazil ještě Honzy.